Lokalita 3

Areál brownfield HABITAT

Nacházíte se v areálu brownfield - bývalý mlýn a pak textilní továrna BYTEX v Náměšti nad Oslavou.
První zmínka o mlýnu pod hradem je z roku 1436. Následně, v roce 1795 převzal Náměšťské panství Jindřich Vilém III. Haugwitz, který se začal věnovat průmyslovému podnikání. První manufaktura na výrobu tkanin vznikla v prostorách bývalého kláštera a areálu zámku. V 30 letech 19. století došlo  k výrazným změnám, manufaktura byla rozšířena a stala se jednou z největších továren v monarchii. Rozšíření se týkalo především budov v areálu u řeky (ve kterém se nyní nacházíte), kam byly umístěny spřádací stroj poháněny soustavou vodních kol na řece. V letech 1835 – 1839 obdržela továrna 2 zlaté medaile na průmyslové výstavě ve Vídni. Díky tomuto rozvoji se pětinásobně zvýšil počet obyvatel v Náměšti. Vzhledem k potřebě dobré výkonnosti pracovníků zřídil majitel továrny vlastní nemocnici i lékárnu. Od roku 1850 se areál továrny rozšiřoval a továrna byla jednou ze 2 továren na sukna v celé rakouské monarchii – vyráběla pánské oblekové látky, dámské látky na kostýmy a pláště, jemné mušelíny, kulečníková sukna a také látky na důstojnické uniformy. Látky byly vyváženy nejenom po celé Evropě, ale také do Ameriky. Roku 1890 však byla továrna zrušena, především z důvodu, že Náměšť neměla ještě železniční spojení (uhlí pro parní stroje výroby se vozilo koňmo). Roku 1898 továrna vyhořela a byla opuštěna až do roku 1907, kdy koupili  objekty bratři Klazarové (odtud do dnešního dne používaný název Klazarka). Prostory byly opraveny a vybaveny moderními stroji na výrobu koberců a kokosových rohoží. Továrna se stala součástí akciové společnosti, která měla dalších 5 poboček.  Po vypuknutí 1. světové války byl provoz továrny značně omezen. Po 1. světové válce se vyráběly ručně tkané koberce s perskými vzory. V době 2. světové války se v továrně vyráběly flanelové pokrývky, v květnu 1945 byl celý areál velmi poškozen bombardováním. V období socialismu byl areál opraven a byla zde obnovena výroba koberců - dvojplyšových  a holandských koberců s vysokou kvalitou. V této době bylo součástí areálu také vlastní učňovské středisko. V roce 1985 napáchala velké škody povodeň, která zasáhla téměř všechny provozy v areálu. V roce 1991 se areál stal součástí akciové společnosti DOWO a výroba koberců byla ukončena v roce 2005.

V současnosti je areál stále využíván společností Habitat a.s., která navazuje svou činností na historii – návrhy interiérů,  malo- a velkoobchod s koberci a bytovým textilem.
V rámci revitalizace areálu se snažíme přizpůsobit průmyslový sloh dnešní době a revitalizované plochy nejenom rekonstruovat, ale také  přispívat k příjemnému prostředí pro život zaměstnanců, obyvatel, ale také živočichů a rostlin.

Názornou ukázkou jsou lokality zasakovacího parkoviště a vstupu nad budovou CETT se zelenou střechou.
Zasakovací parkoviště o výměře cca 400 m2, kdy revitalizace území proběhla formou zasakovací plochy,  pouze s využitím recyklace materiálu ze zasaženého území brownfield, s využitím dostupných surovin v rámci objektu brownfield, dostupných frakcí zasakovacích a drenážních materiálů z původní plochy – inovativní způsob využití lokálních zdrojů. V pásu pod stromy a záhony se provedlo  vylepšení půdy kompostem. Celý povrh parkoviště je oset speciální travní směsí pro stěrkový trávník. A  jednotlivá parkovací jsou vymezena pásy kamenných kostek a trvalkovými záhony. Takto upravené parkoviště zajistí trvalé zasakování srážkových vod a ochlazení prostředí.

Zelená střecha nad vchodem do CETT je koncipována jako interaktivní prvek v rámci environmentálních školení, a to jak v učebně uvnitř, kde lze nahlédnout na model vrstev složení,  tak v prostoru pod střechou, který navazuje na venkovní učebnu (vyvýšené záhony se zastoupením trvalek a bylin pro podporu biodiverzity). Zelené střechy dokáží ochladit vnitřní prostory budov a v kombinaci se zelenými stěnami dokáží nahradit energeticky náročné klimatizační jednotky.